Jak vybrat herní PC

Vzhledem k tomu, že vybrat herní pc nemusí být pro značnou část zájemců úplně jednoduchá záležitost a mnoho z nich se nechá zlákat zdánlivě výhodnou nabídkou, tak jsme připravili tento článek, který by mohl pomoci s výběrem a dodal potřební informace, aby kupující nenaletěl.

Ač se to může zdát přehnané, tak zde mohu zdělit, že drtivá většina PC sestav nabízených na internetu není navržena zrovna ideálně a velmi často jde i o vyloženě špatné návrhy, které mají za úkol hlavně zisk pro prodejce, ale nevýhody pro kupující. Rozdíly nemusí být na první pohled úplně zřejmé a pokud se nepohybujete v oblasti pc hardwaru, tak se můžete nechat zlákat na nekvalitní, hlučné nebo nevýkonné komponenty, které budou mít vliv na celkové užívání.

Prodejci se pochopitelně snaží prodat počítač s velkým ziskem a aby byl i poutavý pro zákazníky, takže se v nabídce zdůrazní hlavní lákadla ( procesor, velikost paměti, HDD, grafická karta,… ) a šetří se na jiných komponentech nebo ty hlavní dají v nejlevnější variantě. V tomto článku si rozebereme jak jednotlivé díly abyste měli co nejvíce informací, ale zároveň ve stravitelné podobě, kdy nebudeme zabředávat do velkého množství většinou nedůležitých detailů.

U herních počítačů je srdce celé sestavy grafická karta, která dělá herní počítač herním počítačem. PC by měl být tedy navržen tak, aby při osazení konkrétní grafické karty ostatní komponenty byly adekvátní k cenové třídě této grafiky a také nedegradovaly její výkon.

Jak je to tedy s grafickými kartami? ( gpu )

Máme 2 hlavní výrobce čipů do herních grafik AMD a Nvidia a ty následně poskytují čipy a technologie výrobcům konečných komponent ( ASUS, GIGABYTE, MSI, XFX, PALIT,….).

Ať uslyšíte striktně negativní reakce na jednu nebo onu firmu, tak to nebude zrovna objektivní, protože se nedájí jednoduše zavrhnou všechny výrobky dané firmy, musí se brát každý komponent zvlášť, posuzovat ho individuálně.

Cenově jsou grafiky s čipy AMD – NVIDIA k danému výkonu nastaveny podobně a tak není mezi nimy zásadní rozdíl z pohledu základního výkonu, jedna z nich může být v konkrétní hře o kousek lepší, v jiné hře to bude zase naopak.

Grafiky Nvidia mají mírně lepší provozní vlastnosti – spotřeba, menší zahřívání, někdy nižší hlučnost, AMD mají z dlouhodobé zkušenosti zase trochu lepší výkonovou výdrž do budoucna. Jak již bylo uvedeno, rozdíly jsou až na vyjímky relativně malé a pokud nevybíráte PC na konkrétní hru, neuděláte chybu ani z jednou.

Nejlevnější současná grafická karta, která snese označení HERNÍ je Nvidia GTX 1050 a cokoliv levnějšího je jen nouzové slabé řešení nebo jen na méně náročné hry. Jako takový základ pro dnešní hení PC je grafika Nvidia GTX 1050 Ti 4GB, která dobře poslouží i pro hraní nejnáročných her, ikdyž někdy se sníženým nastavením kvality zobrazení. Další teoreticky doporučovatelná grafika je AMD RX 570 4GB ( ikdyž často doporučuji připlatit na dražší grafiky, protože současné ceny této grafiky neodpovídají jejímu hernímu výkonu), která až na vyjímky zvládne hry na vysoká nastavení. Pro náročné hráče jsou pak určeny grafické karty AMD RX 580 8GB ( současně též za extrémní ceny ) a NVIDIA GTX 1060 6GB ( variantu s 3GB paměti bychom již sice na moderní hry nedoporučovali, ale jako cenová mezera mezi GTX 1050Ti a GTX 1060 6GB, může být alternativou ), které budou současné hry zvládat s přehledem a i nějakou dobu výkonově vydrží. Dražší grafiky jako NVIDIA GTX 1070, 1070 Ti nebo ještě výkonnější GTX 1080 a 1080Ti jsou určeny pro nejnáročnější hráče buď s požadavkem na co nejvíce let nebo na vysoká rozlišení ( vyšší než 1920 x 1080 – fullHD ).

Kde je ale nejsložitější výběr, je výběr konkrétního modelu od nějakého výrobce s nějakým nastavení frekvencí a konkrétním chladičem. Najít si můžete orientační výkon grafických karet s daným čipem, ale jen zřídka bude možnost si přečíst recenze na ten konkrétní model. Rozdíly mohou být jak po stránce výkonu ( tam jen ale maximálně v řádu jednotek procent ), tak hlavně z pohledu provozních vlastností, tedy co je nejvíce znát – hlučnosti. Zde procejci často využívají situace a nabízejí levné varianty grafických karet s méně výkonným a hlučným chladičem. Není zde jednoduché poradit, jak poznat, jestli nabízená grafika je super nebo ne, ale jako takové vodítko může být i to, že pokud má grafická karta jen jeden ventilátor, bude to ta horší varianta a hlavně u dražších grafik bych se tomuto vyhnul.

Druhý nejdůležitější komponent herního PC je PROCESOR ( cpu ).

Hlavní u procesoru je to, aby byl dostatečně výkonný ke grafické kartě a podporoval jí tak, že může fungovat na 100% a nedegradoval její výkon. Jsou hry, které procesor využívají více, ale většina nechává značnou část práce na grafické kartě a je vhodné, aby pracovala na svůj plný potencionál. Většinou se snažíme navrhovat herní pc tak, aby byl procesor adekvátně výkonný s dannou grafickou kartou, což je nejužitečnějí pro většinu uživatelů, ale pokud je koknrétní člověk zvyklý často měnit v PC grafické karty, může vybrat sestavu, kde je procesor výkonnější než by bylo nutné k osazené grafice, ale po výměně za výkonnější grafiku v budoucnu, bude procesor pořád dostatečně výkonný.

Stejně jako u grafických karet, tak i zde jsou 2 hlavní výrobci – AMD a Intel. Oba mají své technologie související se základními deskami a nejsou navzájem kompatibilní a u procesorů Intel je i pravidlo, že s každou novou řadou procesorů ( zhruba jednou za rok ), přichází nové základní desky, které nejsou kompatibilní se staší modelovou řadou. Z tohoto pohledu se jeví lepší procesory AMD RYZEN, kde je o dost pravněpodobnější, že i po pár letech budete moci do základní desky osadit aktuálně prodávaný procesor. Intel má zase výhodu v trochu lepším výkonu ja jedno procesorové jádro a tím pádem podává lepší výsledky u většiny současných her a programů, protože ikdyž mají procesory AMD často vyšší počet jader nebo vláken, tak je hra nebo program neumí využít a hraje prim právě větší výkon menšího počtu jader. Do budoucna se to bude jistě zlepšovat a budou vícejádrové procesory mnohem lépe využity, takže 6-8jádrové procesory nejsou při výběru přehnanou variantou. Doporučené procesory bychom viděli na AMD RYZEN 1200 ( zejména s možností taktování ) v nižších cenových hladinách, ve středních bych volili AMD RYZEN 1600 nebo dražší variantu Intel I5 8600K a pro ty, kteří chtějí to nejlepší za rozumné peníze, tak Intel I5 8700K.

Chladiče procesoru:

Většina procesorů AMD RYZEN mají u sebe v balení celkem použitelný chladič, který bude většině uživatelů stačit, u procesorů Intel je sice v balení některých modelů také, ale není moc použitelný a osobně se přikláním k nějakému příplatkovému. Pokud zájemce požaduje ticho, slušný výkon a cenu, je pro většinu PC sestav k doporučení chladič SilentiumPC Fera 3 , případně větší Fortis 3. Ve vyšších cenových relacích jsou k mání o něco výkonnější chladiče, které jsou ovšem dle mého efektivní až v případě nejvýkonnějších PC sestav.

Zvláštní kategorie jsou vodní chladiče, které ovšem nejsou většinou tak tiché, jak si lidé často myslí a v cenách do cca 2500 až 3000,- nemůžete očekávat tichý chod již v základním nastavení ( dá se do jisté míry upravit ručně ) a kvalitní vzduchové budou určitě tišší. Vodní chladiče jsou ale o něco výkonnější a vzhledově mohou také někoho upoutat. Osobně zatím nejsem velký zastánce vodníků a ušetřené peníze doporučuji dát raději na jiné komponenty.

Základní desky:

Tento komponent nebude tak zásadní pro výkon jako takový ( pokud odmyslím přetaktování procesoru ), ale výbava základní desky se může dotknout více či méně každého uživatele. Ať už jde podporu rychlostí přídavných komponent, počet a typy USB portů, ne/možnost připojení 5.1 repro, počty slotů na přídavné komponenty nebo pokud jde o možnosti taktování procesoru. Dále jsou rozdíly i mezi integrovanými zvukovkami ( nejlepší mají realtek 1220 ) a mnohé může lákat možnost ladění LED podsvícení.

Není nutné dávat do základní desky mnoho tisíc korun, ale zase na druhou stranu je dobré se vyhýbat těm nejlevnějším modelům, se kterými bude PC fungovat také, ale později nemusíte být úplně nadšení z nemožnosti osadit/připojit další komponenty nebo příslušenství.

Paměti RAM:

V současných hrách není vyloženě nutné mít v PC 16GB paměti RAM za každou cenu ( hlavně v sestavách do cca 20.000,-). Při hraní nejmodernějších her dostačující i 8Gb. Proto je dobré srovnávat hlavně výkon ostatních komponent. Rychlostně stačí i základní 2133 případně 2400Mhz, u rychlejších rozdíl prakticky nepoznáte a také si ověřte podporu rychlejších pamětí u základní desky. Tam, kde je vysoká frekvence znát je případ v kombinaci s procesory AMD RYZEN ( hlavně ty výkonnější), kde doporučujeme paměti 2666Mzh a rychlejší. Vše je ale také o ceně a pokud by stály rychlejší paměti o hodně více jak několik stovek, bude jistě efektivnější dát ty prostředky do jiných komponent.  Poslední hodnota, kterou byste mohli mít v patrnosti, je latence pamětí (  např. CL13, CL15). Ta je relativně také důležitá a u ní je menší číslo výkonnější, tzn. že např. CL13 je lepší než CL15 nebo CL16. Nemusíte vyloženě brát ty nejlevnější paměti v dané kapacitě, ale zase se nevyplatí hnát se za frekvencí za každou cenu.

Zvuková karta:

Jak bylo už zmíněno u základní desky, tak zvukovky jsou součástí základní desky a to snad úplně každé. Nejrozšířenější jsou zvukové kodeky – starší Realtek^® ALC887 nebo Realtek® ALC892, které budou většíně lidí stačit. U dražších základních desek je modernější Realtek® ALC1220. Osobně si myslím, že pokud nemáte doma reproduktory za mnoho tisíc korun a nemáte na zvuk ty nejvyšší nároky, nemusíte uvažovat o přidání přídavné zvukovky ( dá se přinejhorším dokoupit později). Ty slušnější stojí zhruba o 1000,- a více a u levnějších nebude oproti integrovaným znatelný posun.

Pevný disk:

Úložné interní disky můžeme rozdělit do 2 hlavních kategorií:

klasický pevný disk HDD – v běžných kapacitách 1000, 2000, 3000 GB při rychlostech 7200 nebo 5400ot.. Kapacitně většině uživatelů bude stačit 1000GB. Pokud ukládáte hodně velkých souborů ( mnohoGB filmy ), můžete zvolit i větší disk. Mějte ovšem na paměti, že HDD je nejreklamovanější část PC a je třeba mít důležitá data zálohované na jiném úložném prostoru, protože nikdy nevíte, kdy vám HDD může odejít. Rychlost je vhodná zvolit dle toho, jestli disk máte i na Windows ( systémový) nebo jen na ukládání dat. 7200ot. je dobrý jako systémový, a naopak 5400ot. je lepší kvůli nižší hlučnosti a teoreticky lepší životnosti jako úložná část, pokud máte v PC ještě rychlý SSD disk nebo jiný HDD.

SSD disk – rychlejší varianta úložného prostoru, kde se používají oproti klasickým HDD nepohyblivé části a přenosové rychlosti jsou i u nejlevnějších SSD disků několikanásobně vyšší než u HDD, kde bývá rychlost okolo 100MB/s, kdežto u levnějších SSD se pohybuje okolo 500MB/s. SSD disky jsou nejčastěji na připojení přes SATA kabel do základní desky, stejně jako klasický harddisk, tímto připojením ale projde maximální rychlost 600MB/s.

Na moderních základních deskách najdeme již také slot M.2, do kterého lze připojit disky až s rychlostí 32.000MB/s, což sice dnešní disky nedosahují, ale již je znát disk s rychlostí 2000-3000MB/s., kde to sice v praxi není takový skok jako mezi HDD a levným SSD, ale i tak se může spustit Windows o cca 10 vteřin rychleji. SSD jsou v nejběžnějších kapacitách cca 120, 250, 500GB, ale jejich cena vůči kapacitě je daleko větší než u klasických HDD, kde je cena za 1000GB HDD i trochu nižší než u 120GB SSD a proto je vhodné si naplánovat kapacitu pro maximálně efektivní fungování.

Existují ještě tzv. hybridní disky – klasické HDD s malým SSD v jednom, ale osobně nejsem zastánce tohoto řešení a pokud to jen trochu jde, můžete toto řešení vynechat.

Zdroj:

U PC zdrojů se doporučujeme zaměřit na hrubou potřebu výkonu a posléze hlavně značku a zkušenosti s ní. Vysoký výkon ve wattech za nízkou cenu nemusí být výhodná koupě a nízká kvalita může mít za následek zničení jiných komponent v PC. V našich nabídkách používáme osvědčené zdroje SEASONIC a CORSAIR, se kterými máme dlouholeté zkušenosti a mají nadstandardní záruku 36 nebo dokonce 60 měsíců. U zdrojů doporučujeme v zásadě to, že není dobré pořizovat nejlevnější modely s vysokou wattáží, ale naopak není nutné kupovat zdroje dražší než 3000,-. Převážně u nejvýkonnějších sestav můžete zvolit výkonné modely s vysokou účinností okolo 90% ( maximalizovaná využitelnost energie a minimalizování zbytkového tepla ) a odjímatelnými kabely, pro lepší uspořádání uvnitř skříně. Jak silný zdroj vybrat Vám může zhruba napovědět údaj v popisu požadavků grafické karty. Výrobci grafických karet ale zpravidla udávají vyšší wattáž než by mohla stačit u kvalitnějších zdrojů, kvůli zákazníkům, kteří si kupují nejlevnější zdroje.

Skříň:

Vcelku podceňovaná je volba počítačové skříně, která může skončit nepříjemným překvapením. Zájemce vybírá primárně dle vzhledu na fotce a na obrázku zdánlivě draze vypadající skříň může být ve skutečnosti superlevná a lesklá bedýnka se slaboučkými rezonujícími plechy a minimální možností chlazení, do které se ani později nevejde výkonnější grafická karta. Proto radíme, aby zákazník vybíral nejen podle vzhledu, ale také přihlédl na ostatní důležité vlastnosti PC skříně jako je pevnost konstrukce, efektivné možnosti chlazení, případně regulace otáček, odhlučnění a proti prachové opatření. U výkonnějších sestav s vyšším zahříváním bych doporučil skříň s možností vrchního odvětrání. Skříň by měla mít alespoň osazeny 2 ventilátory ( přední a zadní ) a na výkonné PC je vhodné mít 1-2 přední, 1 zadní a 1 až 2 vrchní ideálně s možností regulace otáček.

Monitor:

Na dnešním trhu jsou nejběžnější úhlopříčky o velikostech 22″, 23″, 24″ a 27″. Cenově jsou 22″ a 24″ monitory vzdáleny zhruba 1000,- Kč a doporučil bych ten příplatek investovat, protože je známé pravidlo, čím větší, tím lepší a 24″ je dnes takový standard.. Nejrozšířenější rozlišení je 1920 x 1080 px ( fullHD ), což je dnešní základ a to u všech uvedených úhlopříček. U velikosti monitoru by se to dalo přirovnat podobně jako u ostatního příslušenství ( klávesnice, myš, repro,…), pokud nepoznáte to lepší, bude Vám stačit i to horší.

O trochu lepší vlastnosti kvality obrazu mají panely IPS a PLS. Klasické starší TN panely mají zase mnohdy lepší odezvu. Co je trochu zavádějící, tak jsou monitory, které jsou nazvané jako herní, ale mají 60Hz jako ostatní a jejich hlavní lákadlo je nízká odezva 1-2ms. Mohu zde prohlásit, že nepoznáte rozdíl mezi monitorem s 4-5ms oproti 1ms. Je to jako byste do plné sklenice přidali jednu kapku. Pokud hrajete rychlé on-line skřílečky, mohou být ku prospěchu spíše modely s obnovovací frekvencí 144Hz ( ostatní mají 60Hz nebo 75Hz ), ale takové monitory těžko seženete do 5000,-.  Výrobci grafických karet AMD a Nvidia mají také vyvinuté technolofie, které výrobci monitoru začleňují do svých modelů a v kompatibilitě s příslušnou grafickou kartou to přispěje k větší plynulosti zobrazování. U AMD se technologie nazývá FreeSync, u Nvidie GSYNC. Pro FreeSync jsou k dostání monitory již od cca 3500,-, na trhu je jich o dost více a nejlevnější GSYNC monitor také neseženete pod 10000,-.  U monitorů si můžete všímat různé výbavy a možnosti připojení. Doporučili bychom už vybrat model alespoň s digitálním připojením DVI a u novějších monitoru HDMI nebo DisplayPort ( oba vedou zároveň i zvuk). Konektor HDMI se Vám může hodit pro připojení dalších zařízení ( herní konzole, Set-top-box, atd ). V současné době se stává dostupnější možnost k počítači připojit 3 monitory a hrát nebo pracovat v rozlišení  5760 x 1080px. Takto velká zobrazovací plocha pochopitelně potřebuje na hraní dosti výkonnou grafickou kartu, jako je alespoň Radeon RX580 8GB nebo Nvidia GTX 1060 6GB nebo lépe Nvidia GTX 1070 a 1080. 3 monitory můžete zapojit i do levnějších grafických karet, ale u náročnějších her budete muset velmi snižovat kvalitu obrazu. Další specialitou jsou široké a prohnuté monitory v rozlišení 3440×1440, případně levnější 2560×1080, takže taková trochu užší, ale bezrámečková varianta spojení třech monitorů.